Fórum Inzerce
dt125.cz > Servis a úpravy > Tuning > Vyvýšení

Vyvýšení

Úprava, která je zde popisována, slouží pouze k efektnímu vzhledu, případně k tomu, že težší jezdci budou mít motorku i po nasednutí dostatečně nad zemí. Tato úprava však může mít dost negativních důsledků, pojednání o tomto tématu najdete níže.

Nyní k samotné úpravě – její popis i provedení je v podstatě velmi triviální, je pouze potřeba upravit (zkrátit) díl, který je ukázán na fotografii, nebo lépe – nahradit ho dílem nově zhotoveným podle uvedeného nákresu (prostřední obrázek).

Jelikož mají modely Yamaha DT125LC (to samé platí i pro DT80) jiné přepákování, vypadá nahrazovaný díl jinak – nákres pro výrobu nového dílu pro vyvýšení LC je na třetím obrázku.

přepákování – díl k upravení nákres nového dílu nákres nového dílu pro modely LC

Původní článek z dt125.ic.cz přepracoval a doplnil: Bobo

Nemáte kde tento díl vyrobit?

Pokud máte o vyvýšení zájem, zde je kontakt na pana Kotáska, který je schopen zmiňovaný díl vyrobit a nabídl se, že zájemcům potřebný díl vytvoří a zašle:

fotografie nového dílu přepákování pro vyvýšení

Podrobný rozbor úpravy

Chtěl bych se tímto článkem vyjádřit ke stále se opakujícím dotazům na tzv. „vyvýšení“, respektive měkkost pérování zadního kola. Měli bychom rozlišit dva případy, a to otázku vzhledu a otázku funkce. Jestli dovolíte, vyjádřím se pouze k druhé otázce. Tu první ať si vyřeší majitel sám.

V principu jde o přenos sil mezi osou zadního kola a pérovací jednotkou. S požadavkem na zvětšování zdvihu zadního kola se nedokázali vyrovnat výrobci tlumičů (pamatujete na každé straně vidlice jeden?), a proto se přešlo k centrálu.

Výhody

Nevýhody

Teď k samotné změně zadního pérování. Kdybych se rozhodl něco takového vůbec řešit, postupoval bych takto:

  1. Demontáž tlumiče a pružiny z něj (předtím odměřit její zástavbovou délku, abych to mohl případně vrátit zpět do původního stavu) a jeho zpětná montáž bez pružiny na motocykl.
  2. Kontrola volné délky pružiny (tzv. „utahání“) – má být dle manuálu 245 mm (tolerance nepíší, ale 240 mm by mělo být ještě O.K., jestli naměříte méně, pak nová pružina Yamaha nebo výroba nové – viz dále).
  3. Postavit moto na montážní stojan a změřit si převod zdvihů kolo-tlumič.
  4. Změřit vzdálenost osy zadního kola k pevnému a neměnnému bodu (třeba blatník). Nebudeme si hrát na desetiny mm, stačí svinovací metr. Změřit vzdálenost někde na tlumiči, kterou budu moci odměřovat i nadále. Toto je poloha „základní vyvěšení“.
  5. Připevnit moto truhlářskými svěrkami k montážnímu stojanu a ten zatížit, aby se mi nezvedal při zdvihání zadního kola (protože tlumič díky „nafouknutí“ 150 kPa (manuál) se bude „bránit“ proti stlačení, a tím pádem bude zdvihat moto ze stojanu).

  6. Podložit kolo automobilovým heverem a začít zdvihat s krokem tak po 20 mm (na kole, respektive na ose) a vždy změřit délku tlumiče v každém kroku. Vznikne tabulka „zdvih kola/zkrácení tlumiče“, kterou nazveme převodem pérování zadního kola. Nikdy jsem to na DT nedělal (na autech tak 35x), ale dopadne to s 95% jistotou takto:

    • prvních 20 mm na kole bude x mm na tlumiči
    • posledních 20 mm na kole bude tak 2x mm na tlumiči

    Tomu se říká progresivní převod pérování, které dělá to „přepáčko“. Proto má DT lineární pružinu a ne progresivní.

Teď k samotnému „přitvrzení“ zadku. Měnit geometrii pérování (tzn. převod kolo‑tlumič) je v našich podmínkách holý nesmysl (vlastně ne nesmysl, ale věc k nezaplacení). Vyžadovalo by to nakreslit na počítači celý zadní převod pérování, a pak si „hrát“ s délkou tlumiče (stejně ho asi nikdo jiný nevyrobí, jiná varianta je použití nějaké redukce, nebo tlumiče z jiné motorky – tady by to nemuselo být špatné řešení, alespoň by mohl být seřizovací ohledně útlumů, ale chtělo by to ze 125 ccm, nebo spíše ze stejně těžké motorky, jinak základní útlumy nebudou „sedět“), dále s tzv. „piškoty“, popřípadě se zvratnou pákou (výroba CNC, materiál 7075 T6) k dosažení správné progresivity.

Odhaduji dva chytré kluky a tak 14 dní práce na 3D AutoCADu. V podstatě konstrukce nového převodu zadního pérování, takže bychom nahradili konstrukci firmy Yamaha Japan. Takže blbost. Podstatně jednodušší je změna pružiny resp. její tuhosti.

Teď podle výsledku bodů 4. - 6. a podle požadavků jezdce rozhodneme o tom, zda použít pružinu lineární či progresivní. Já bych šel do lineární pružiny.

Manuál Yamaha píše tuhost 68,6 N/mm, takže vlastně 70 N/mm. Nechal bych si vyrobit pružinu o 15% tvrdší než originál, jakožto první krok:

Toto jsou údaje nutné pro výrobu pružiny. Teď ještě k ceně – odhaduji po zkušenostech tak 1 500 - 1 700Kč.

Před celou touto akcí bych si nechal repasovat tlumič, tzn. jeho „nafouknutí“ (útlumové síly – roztažení, stlačení), a nechal bych ty útlumové síly nastavit taky tak o těch 15% víc, čím tvrdší pružina, tím „tvrdší“ tlumení, což vyplývá z logiky věci. Dojde prakticky i k tzv. vyvýšení, protože tužší pružina nedovolí takový propad zadní vidlice.

Také by bylo zajímavé zvážit DT:

Tím by se zjistilo kolik ta „sestava“ (jezdec + moto) má vlastně hmotnost (součet vah) a její rozdělení předek/zadek a porovnání rozložení váhy s jezdcem a bez něj.

Na konci bych chtěl upozornit,že každý stroj je v podstatě jako člověk, vše musí být v „rovnováze“, a pokud „hrábnete“ do jedné věci, tak musíte přizpůsobit i další (v tomto případě třeba přední pérování – pružiny, tlumení). Ono je to ještě všechno mnohem složitější, ale to zatím nemá cenu zde řešit.

Autor rozboru úpravy: Mike

Valid CSS
Valid XHTML 1.0 Strict